Postřehy z akce "Péče o společný domov - aneb na cestě k ekologicky zodpovědné farnosti"

Minulé Út 18. 2. 2020 se konalo na chebské farnosti veřejné kolokvium "Péče o společný domov - aneb na cestě k ekologicky zodpovědné farnosti"

Chtěla jsem k setkání napsat pár slov z pozice nečlena křesťanské komunity.

Bylo velmi osvěžující v Chebu uvítat "mladší krev" v podobě prezentujících antropologů. Setkání i proběhlé diskuse shledávám za velmi obohacující. Níže shrnuji jeho hlavní myšlenky:

🔶 propojení ekologických hnutí a církve

🔹 jelikož obě instituce sdílí podobné teze jako soucit ke slabším, skepse k současnému způsobu života, pokora, morální problémy jedince a společnosti – může být církev dobrým spojencem ekologického hnutí (např. bylo řečeno, že hnutí „Limity jsme my“ či hnutí „Duha“ mají vysoké zastoupení křesťanů)

🔶 hodně se mluvilo o encyklice Laudato si´ současného papeže Františka

🔹 přiznávám, že ještě před pár měsíci jsem o tomto textu neměla ani páru, tak že pro ty, co jsou na tom stejně přidávám pár poznámek:

• encyklika je papežský okružní list;
• tato je ale považována v mnoha ohledech za „revoluční“;
• hlavním tématem je téma neudržitelnosti současného způsobu života a jeho dopadech na planetu Zemi;
• byla vydána v květnu 2015 před Pařížskou konferencí;
• byla kritizována zevnitř církve a zároveň vzbudila nebývalý zájem zvenčí;
• vyzývá k tzv. integrální ekologii;
• dává naději, že je tu stále šance dobře pečovat o společný domov;

🔹 encyklika je volně dostupná jako e-kniha např. zde

🔶 integrace encykliky do církevní praxe: 

🔹 byly zmíněny konkrétní příklady:

• klášterů, začínají stále více šetrně hospodařit a pečovat o krajinu, lesy, produkují biopotraviny;
• farností, které řeší otázku udržitelného hospodaření či podporují sociální podnikání;
• charit, které pomáhají klimatickým uprchlíkům;
• (příklady zpracované přímo přednášejícím dostupné zde) 

🔹 více jako 150 katolických institucí stáhlo své investice do fosilních paliv

🔹 čeští evangelíci vydali i prohlášení ke stavu klimatu a investiční kodex (padla zde i otázka, proč jsou v tomto směru evangelící "progresivnější" než katolíci – byla vyslovena hypotéza, že to může být i tím, že evangelící mají farářky-ženy (nechci se zde ale pouštět do genderových debat);

🔹 i na církevním poli záleží ale také pouze na lidech a jejich „citlivosti“ a ochotě aktivně řešit téma encykliky

🔶 jaké kroky může chebská farnost realizovat? - resp. jak začít?

🔹 jako všude jinde to bez lidí, analýzy současné situace a plánu půjde velmi těžko;

🔹 kapacit je málo, ale každý krok se počítá - např. tedy: mluvit, informovat, spolupracovat, poskytnout prostor,  neudělat (ve smyslu zdržet se špatných kroků), využít příležitost, apelovat ve vyšších patrech

🔹 možnost zapojení do certifikace farností¨skrze Českou křesťanskou enviromentální síť;

🔹velkou výzvou je management hospodaření na farních pozemcích;

🔹řešila se i otázka prodat/neprodat část pozemků – z publika zazněla ale několikrát jasná odpověď – neprodávat! Půda je dar a církev z hlediska vlastnictví půdy v ČR má nemalý vliv, jak ovlivnit stav naší krajiny. Záleží však také na velikosti a rozdrobenosti pozemků.

autor: Zdeňka Brožová