Příloha: Návrhy opatření a nástrojů na změny klimatu na úrovni města

Níže uvedené příklady opatření a nástrojů se inspirují příklady z jiných českých měst. Zahrnují například opatření ke zlepšení energetické účinnosti a čistějším zdrojům energie, včetně výroby vlastní energie z obnovitelných zdrojů. Dále snížení spotřeby energie a vody v městských oblastech prostřednictvím zateplování, zavedení energetického managementu, strategickou péči o zeleň, recyklaci vody, zvyšování tepelné pohody v ulicích města apod.

Tento dokument dále podrobněji představuje několik oblastí, kterým by se město Cheb dle našeho názoru mohlo v problematice přizpůsobení se probíhajícím změnám klimatu (tzv. “adaptace”) a v oblasti snah o zpomalování těchto změn (tzv. “mitigace”) věnovat.

1. Strategický přístup

Jak uvádí zmíněná zpráva IPCC, nejlepší výsledky má strategický přístup, kdy jsou jednotlivá opatření prováděna na základě zpracované strategie. Ta umožňuje zaměřit pozornost na nejzávažnější problémy, a také odpovídajícím způsobem plánovat potřebné kroky.

Strategický přístup již realizuje mnoho měst. Nejčastěji se jako vstupní krok realizuje analýza emisí CO2 ve městě, která změří tzv. uhlíkovou stopu města. Město tak zjistí, ve kterých oblastech může emise skleníkových plynů nejefektivněji snižovat a dle toho může navrhnout mitigační opatření (tj. opatření směřující ke snížení těchto emisí).

Adaptační strategie pak zmapuje slabá místa města a navrhne konkrétní opatření, kterak město již tak jako tak probíhajícím změnám klimatu a jejich dopadům přizpůsobit. Adaptační strategie a následná opatření podporuje i Národní síť zdravých měst.

Nejkomplexnější a z hlediska získávání další zdrojů (informací i peněz) nejefektivnější přístup pak představuje připojení se města k Paktu starostů a primátorů (tzv. Sustainable Energy and Climate Action Plan, SECAP). Tento mezinárodní projekt, jehož členem jsou již stovky měst, včetně i 11 měst z ČR, představuje mezinárodně uznávané vodítko, jak uchopit problémy klimatických změn na úrovni města. Připojením se k paktu se město zaváže ke konkrétnímu snížení emisí (na základě plánu SECAP), výměnou pak získá přístup k zdrojům, včetně zdrojům dotací. Například Ministerstvo životního prostředí ČR vypisuje i dotační programy, určené pouze pro města, která jsou členy tohoto paktu. Nezanedbatelnou výhodou je i dostupnost poradenství a sdílení zkušeností mezi městy.

Zdroje:

2. Vyhlášení stavu klimatické nouze

Jako další samostatný nástroj zmiňujeme možnost vyhlášení stavu klimatické nouze, kterým může město vyslat jasný signál svým obyvatelům, ale i Karlovarskému kraji, české vládě, poslancům a senátorům, že se s životním prostředím v regionu něco děje a městu to není lhostejné.

Vyhlášení tohoto stavu je deklaratorní symbolický akt, který zdaleka nemusí zůstat jen u prohlášení na papíře, naopak bylo by vhodné, aby tato proklamace byla současně naplněna obsahem, tedy konkrétními opatřeními a plány na snižování dopadů klimatických změn i jejich předcházení.

Stav klimatické nouze vyhlašují města, regiony i státy po celém světě. V ČR tento stav vyhlásila Praha 6 a 7, z velkých evropských měst např. Brusel, Dublin, Milán, Amsterdam, Varšava, Madrid, Ženeva, aktuálně nyní v listopadu maďarská Budapešť. Z evropských států, např. Francie a Rakousko, (září 2019) Irsko a parlament VB (květen 2019). Ke dni 14. 11. 2019 tento stav vyhlásilo 1.180 jurisdikcí s více než 290 mil. obyvateli.

Zdroje:

3. Energetický management

Stará pravda řízení říká, že co nedokážeme změřit, to nedokážeme řídit. Zdá se, že nejdále v Česku je v tomto směru Město Litoměřice. Od roku 2012, kdy má zřízenu funkci energetického manažera a nastaven energetický plán, se v Litoměřicích podařilo uspořit zhruba 30 milionů korun, cca 9 % celkové spotřeby energie. Zřízení energetického manažera města, mapování a řízení spotřeby energie a následně cílené investice do konkrétních opatření jsou příznivá nejen pro životní prostředí, ale i pro rozpočet města.

Řízení investic dle jejich energetického přínosu, tedy zejména zateplování městských budov, ale také rekuperace tepla nebo řízená ventilace, pak má další významný dopad na celkovou spotřebu.

Zdravé město Litoměřice bylo také u založení Sdružení energetických manažerů měst a obcí. Jedná se o platformu, kde je možné získat další informace a zkušenosti z měst, kde jsou již v této oblasti dále.

Město vždy bude nějakou elektrickou energii pro sebe a své organizace nakupovat. Z hlediska klimatu je vhodné, aby při příštím nákupu energie na komoditní burze požadovalo jako parametr veřejné zakázky nákup energie výhradně z obnovitelných zdrojů. V ČR se tímto směrem vydalo již několik obcí, nejnověji městské části Prahy - Praha 3 a Praha 7. Dosavadní zkušenosti ukazují, že náklady jsou v dlouhodobém měřítku srovnatelné.

Velmi slibným krokem jak z hlediska snížení spotřeby energie, tak také z hlediska snížení emisí CO2, je výměna veřejného osvětlení ze starých výbojek na LED osvětlení. Tento jednoduchý krok může přinést úspory až v řádu desítek procent.

Zdroje:

4. Vlastní produkce energie

Součástí moderního přístupu k energetice i životnímu prostředí je i rozumný přístup k vlastní výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Města mají ve svém vlastnictví mnoho budov (školy, úřady), jejichž střechy mají velký potenciál pro umístění fotovoltaických panelů. Spotřebu energie v těchto budovách je tak možné z velké části pokrýt z vlastních zdrojů. Křivka spotřeby je navíc v těchto budovách nejčastěji přes den, a tak nevznikají problémy s nutností energii skladovat.

Město může pomoci k rozvoji čisté energie i dalšími kroky. V rámci podpory energetiky může nechat zpracovat analýzu potenciálu všech střešních ploch ve městě, a tak případným zájemcům zjednodušit přechod na obnovitelné zdroje. Hromadná analýza je samozřejmě cenově výhodnější, než když si ji bude dělat každý majitel domu sám.

Vzhledem k umístění Chebu v lesnatém regionu je na místě zvážit také potenciál výroby elektrické energie, resp. tepla, z biomasy, zejména z odpadního dřeva v podobě dřevních peletek či z bioodpadu domácností. V mnoha případech může být kotelna na biomasu levnějším řešením než vytápění plynem.

5. Opatření proti suchu

Adaptace na situace vzniklé v souvislosti s nedostatkem vody je základním stavebním kamenem všech adaptačních strategií. Město by mělo v rámci své adaptační strategie zaměřit pozornost na ohrožení suchem a ptát se, jak sucha ovlivňují dostupnost vody pro občany v jednotlivých částech města, a to včetně situací ve studnách a vodních tocích. Na základě této analýzy by pak mělo realizovat opatření, která odstraní největší rizika.

Součástí opatření proti suchu je i snaha investovat do vodní infrastruktury, která umožní zadržení vody v krajině, včetně městské krajiny, ale také do infrastruktury šetření vodou v městských provozech, včetně zachytávání tzv. šedé vody a její znovu používání.

Zadržování vody ve veřejných prostorech má pozitivní vliv na mikroklima města, ale také může ušetřit například při použití této vody pro zalévání veřejné zeleně.

Ukázky přístupu nakládání s vodou ve městech jsou k dispozici například na webu www.pocitamesvodou.cz. Město Brno vypsalo dotační titul na opatření pro nakládání s dešťovou vodou, aby podpořilo investice i v soukromém sektoru.

Další zdroje:

6. Ochlazování města

Efekt tepelného ostrova, který zvyšuje teplotu zejména v letních měsících oproti okolní města, je vhodné eliminovat opatřeními, které snižují teplotu ve městě. To je nutné nejen pro lepší pohodlí obyvatel, ale zejména ze zdravotních důvodů. Pobyt v horkém prostředí nese zdravotní rizika zejména pro seniory a děti.

Opatření se týkají zejména strategického umisťování zeleně a péče o veřejnou zeleň, protože stromy a keře jsou nejlepšími nástroji ochlazování. Dalšími kroky mohou být nejrůznější zastínění (zastávky, lavičky, dětská pískoviště a hrací prvky), malé vodní prvky (pítka, mlžítka, pumpy), ale také ozeleňování sloupů, fasád a střech.

Při výsadbě i průběžné údržbě zeleně lze aplikovat postupy a technologie šetrné k životnímu prostředí (omezení sekání trávy za horkých dnů, omezení používání chemických přípravků na hubení škůdců apod.).

Město Brno vypsalo dotační titul na zelené střechy a fasády soukromých domů, protože městské budovy představují jen malou část zástavby.

Snižování odrazovosti velkých asfaltových ploch pomůže také náhrada běžné dlažby nebo asfaltu za polopropustné dlažební prvky, zejména na parkovacích místech.

Zdroje:

7. Ekologicky šetrná spotřeba, environmentální odpovědnost

Zde uvádíme několik příkladů městské části Prahy 7:

  • Možnost zavést zásady environmentálně a společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek a objednávek. Stejně tak jako možnost požadovat u zakázek i objednávek šetrný přístup k přírodě.
  • Podporovat takové sportovní a kulturní akce na území města, které budou šetrně přistupovat k přírodě, budou se snažit o minimalizaci či úplné opuštění jednorázových plastů a usilovat o minimalizaci odpadu.
  • Aktivně podporovat klimatu příznivý přístup u městských organizací, podpořit je ve snaze o minimalizaci odpadů, šetření vodou a energiemi a ve využití lokální, ekologicky šetrné spotřeby v rámci jejich vlastních investic a nákupů.
  • Při pronajímání nebytových prostor v majetku města podporovat provozovny zohledňující společenskou odpovědnost, včetně bezobalového přístupu, a oběhové hospodaření a šetrný provoz vůči přírodě.
  • Podporovat sdílení aut, elektromobilitu, proměny v city logistice a rozvoj cyklo a pěší dopravy
  • Podporovat osvětu a zavádění prvků environmentální výchovy v městech zřizovaných MŠ a ZŠ.

Zdroj: