Postřehy z akce "Budoucnost Sokolovska bez uhlí"

V pátek 14. 8. 2020 proběhla v sokolovském Music clubu Alfa veřejná debata v rámci "Klimajízdy Sokolov-Ústí“ organizovanou hnutím „Limity jsme my“, na kterou byli pozváni 3 hosté: Zuzana Vondrová (Centrum pro dopravu a energetiku), Miroslav Balatka (senátor za obvod č. 2 Sokolov) a Tomáš Kábrt (Sokolovská beseda).

Akce byla pod taktovkou spolku RESET: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci. Cílem bylo sesbírat názory, představy a potřeby o budoucnosti kraje bez uhlí. Debata proběhne i v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a poslouží jako materiál ke společné publikaci, která by měla podnítit debatu o prosperitě regionu bez uhlí.

Před začátkem panelové diskuse jsem dostali leták s informacemi o situaci v Karlovarském kraji (víme, že není moc růžová, náš kraj je téměř ve všech ukazatelích vždy poslední ze 14 krajů ČR). Např.:

  • Máme nejhorší medián hrubých měsíčních mezd, který ukazuje kupní sílu obyvatel (14. místo z krajů ČR v roce 2018) a máme velmi nízký podíl aktivních podnikatelů na tis. obyvatel (12. místo z krajů ČR v roce 2019).

  • Sokolovská uhelná zaměstnává cca 3,5 tis. osob (3. místo z krajů ČR s nejvyšším zastoupením sektoru těžby a dobývání na zaměstnanosti).

  • Ke konci roku 2019 bylo v tomto sektoru zaměstnáno v našem kraji 4,9 tis. osob. tj. 3,3 % zaměstnaných.

Leták přítomné seznamoval i s pojmem „spravedlivá transformace“. Ta předpokládá významnou proměnu energetiky i hospodářství založenou na dvou pilířích – sociálním a ekologickém (je třeba brát ohled na sociální jistoty pracujících, jejich potřeby a požadavky a zároveň brát v potaz i ekologické ohledy – potřebu zachování stabilního klimatu). Protože „pokud chceme udržet oteplení planety pod alespoň trochu bezpečnou hranicí 1,5 stupně Celsia, musíme s těžbou a spalováním uhlí v ČR, stejně jako v dalších vyspělých státech, skončit nejpozději do konce roku 2030“

Paní Vondrová ve svém příspěvku zmiňovala špatnou vzdělanostní strukturu Karlovarského kraje (vysoký počet obyvatel se základním vzděláním a naopak nízký počet s vysokoškolským, absence vysoké školy v kraji), ale i vysoký počet obyvatel v exekuci. (Pro doplnění: je zde třeba si uvědomit, že mnozí obyvatelé pracují pro stejného zaměstnavatele i 30, 40 let a je pro ně nyní nepředstavitelné, že přijdou o práci a budou se registrovat na pracovním úřadě). Podle ní existují dva důležité předpoklady pro spravedlivou transformaci: participace včetně veřejného dialogu a správné financování (resp. správně nastavená kritéria). Byla zmiňována i nízká absorpční kapacita kraje, tedy nízká schopnost čerpat finanční prostředky z EU. Na závěr představila příklady dobré praxe – slovenský uhelný region Horní Nitra (zde vytvořili akční plán pro rozvoj regionu) a španělské či německé regiony, které se vydaly cestou podpory malého a středního podnikání a investicí do sektoru služeb.

Senátor Balatka souhlasil s tím, že Karlovarský kraj není dostatečně schopen čerpat finanční prostředky, což je velké mínus. Politici a politika jako taková může pomoci řešit problematiku transformace, jelikož rešení změny klimatu je politické rozhodnutí. Karlovarský kraj zaplatí do státního rozpočtu za letošní rok 2-3mld Kč. za emisní povolenky (jenže např. v Německu zůstávají tyto peníze přímo uhelnému regionu, který je může využít na svůj rozvoj). Ze své pozice vnímá také to, že Karlovarský kraj vlastně na vládní úrovni nikoho moc nezajímá (popisoval marné snahy o zvýhodnění našeho kraje v čerpání financí z EU).

Pan Kábrt zmiňoval, že debata na téma ukončení těžby uhlí na Sokolovsku se vede již od 80. let, V 90.letech gradovala, ale byla i značně tabuizována – všichni se prostě chovali tak, jakoby tu uhlí bylo napořád. Položil řečnickou otázku, proč na debatě není někdo z kraje, Sokolovské uhelné či z města? Je nutné, aby se do procesu zapojili místní lidé. Často slýchává výmluvu typu „nemám čas něco řešit – musím se starat o svou rodinu a vydělávat“, jenže copak si neuvědomujeme, že i naši vnoučata a pravnoučata jsou naše rodina? A budou vlastně mít kde žít?

Po úvodních projevech panelistů akce pokračovala diskusemi u tří kulatých stolů se stanovenými tématy a svými moderátory. Každý stůl měl svého panelistu. Zájemci z řad veřejnosti byli rozděleni do tří skupin a postupně se vystřídali u všech stolů.

Akce byla příjemným „výkopem“ ke společenské diskusi a aktivování občanů. Účastnilo se jí odhadem 30-40 osob. Věřím, že nebude zdaleka poslední a těším se na výstupy platformy re→set. Celá diskuse by měla být v blízkých dnech dostupná na YouTube.

A velké díky „Limitům“, že na nás myslí a dorazili sem za námi!
autor: Zdeňka Brožová

Budoucnost Sokolovska bez uhlí