Postřehy z akce "Péče o společný domov - aneb na cestě k ekologicky zodpovědné farnosti"

Postřehy z akce "Péče o společný domov - aneb na cestě k ekologicky zodpovědné farnosti"

Minulé Út 18.2. se konalo na chebské farnosti veřejné kolokvium "Péče o společný domov - aneb na cestě k ekologicky zodpovědné farnosti"

Chtěla jsem k setkání napsat pár slov z pozice nečlena křesťanské komunity.

Bylo velmi osvěžující v Chebu uvítat "mladší krev" v podobě prezentujících antropologů. Setkání i proběhlé diskuse shledávám za velmi obohacující. Níže shrnuji jeho hlavní myšlenky:

 

🔶 propojení ekologických hnutí a církve

🔹 jelikož obě instituce sdílí podobné teze jako soucit ke slabším, skepse k současnému způsobu života, pokora, morální problémy jedince a společnosti – může být církev dobrým spojencem ekologického hnutí (např. bylo řečeno, že hnutí „Limity jsme my“ či hnutí „Duha“ mají vysoké zastoupení křesťanů)

 

🔶 hodně se mluvilo o encyklice Laudato si´ současného papeže Františka

🔹 přiznávám, že ještě před pár měsíci jsem o tomto textu neměla ani páru, tak že pro ty, co jsou na tom stejně přidávám pár poznámek:

  • encyklika je papežský okružní list;
  • tato je ale považována v mnoha ohledech za „revoluční“;
  • hlavním tématem je téma neudržitelnosti současného způsobu života a jeho dopadech na planetu Zemi;
  • byla vydána v květnu 2015 před Pařížskou konferencí;
  • byla kritizována zevnitř církve a zároveň vzbudila nebývalý zájem zvenčí;
  • vyzývá k tzv. integrální ekologii;
  • dává naději, že je tu stále šance dobře pečovat o společný domov;

🔹 encyklika je volně dostupná jako e-kniha např. zde 

 

🔶 integrace encykliky do církevní praxe: 

🔹 byly zmíněny konkrétní příklady:

  • klášterů, začínají stále více šetrně hospodařit a pečovat o krajinu, lesy, produkují biopotraviny;
  • farností, které řeší otázku udržitelného hospodaření či podporují sociální podnikání;
  • charit, které pomáhají klimatickým uprchlíkům;
  • (příklady zpracované přímo přednášejícím dostupné zde

🔹 více jako 150 katolických institucí stáhlo své investice do fosilních paliv

🔹 čeští evangelíci vydali i prohlášení ke stavu klimatu a investiční kodex (padla zde i otázka, proč jsou v tomto směru evangelící "progresivnější" než katolíci – byla vyslovena hypotéza, že to může být i tím, že evangelící mají farářky-ženy (nechci se zde ale pouštět do genderových debat);

🔹 i na církevním poli záleží ale také pouze na lidech a jejich „citlivosti“ a ochotě aktivně řešit téma encykliky

 

🔶 jaké kroky může chebská farnost realizovat? - resp. jak začít?

🔹 jako všude jinde to bez lidí, analýzy současné situace a plánu půjde velmi těžko;

🔹 kapacit je málo, ale každý krok se počítá - např. tedy: mluvit, informovat, spolupracovat, poskytnout prostor,  neudělat (ve smyslu zdržet se špatných kroků), využít příležitost, apelovat ve vyšších patrech

🔹 možnost zapojení do certifikace farností¨skrze Českou křesťanskou enviromentální síť;

🔹velkou výzvou je management hospodaření na farních pozemcích;

🔹řešila se i otázka prodat/neprodat část pozemků – z publika zazněla ale několikrát jasná odpověď – neprodávat! Půda je dar a církev z hlediska vlastnictví půdy v ČR má nemalý vliv, jak ovlivnit stav naší krajiny. Záleží však také na velikosti a rozdrobenosti pozemků.

 

autor: Zdeňka Brožová