Minulé Út 18.2. se konalo na chebské farnosti veřejné kolokvium "Péče o společný domov - aneb na cestě k ekologicky zodpovědné farnosti"
Chtěla jsem k setkání napsat pár slov z pozice nečlena křesťanské komunity.
Bylo velmi osvěžující v Chebu uvítat "mladší krev" v podobě prezentujících antropologů. Setkání i proběhlé diskuse shledávám za velmi obohacující. Níže shrnuji jeho hlavní myšlenky:
? propojení ekologických hnutí a církve
? jelikož obě instituce sdílí podobné teze jako soucit ke slabším, skepse k současnému způsobu života, pokora, morální problémy jedince a společnosti – může být církev dobrým spojencem ekologického hnutí (např. bylo řečeno, že hnutí „Limity jsme my“ či hnutí „Duha“ mají vysoké zastoupení křesťanů)
? hodně se mluvilo o encyklice Laudato si´ současného papeže Františka
? přiznávám, že ještě před pár měsíci jsem o tomto textu neměla ani páru, tak že pro ty, co jsou na tom stejně přidávám pár poznámek:
- encyklika je papežský okružní list;
- tato je ale považována v mnoha ohledech za „revoluční“;
- hlavním tématem je téma neudržitelnosti současného způsobu života a jeho dopadech na planetu Zemi;
- byla vydána v květnu 2015 před Pařížskou konferencí;
- byla kritizována zevnitř církve a zároveň vzbudila nebývalý zájem zvenčí;
- vyzývá k tzv. integrální ekologii;
- dává naději, že je tu stále šance dobře pečovat o společný domov;
? encyklika je volně dostupná jako e-kniha např. zde
? integrace encykliky do církevní praxe:
? byly zmíněny konkrétní příklady:
- klášterů, začínají stále více šetrně hospodařit a pečovat o krajinu, lesy, produkují biopotraviny;
- farností, které řeší otázku udržitelného hospodaření či podporují sociální podnikání;
- charit, které pomáhají klimatickým uprchlíkům;
- (příklady zpracované přímo přednášejícím dostupné zde)
? více jako 150 katolických institucí stáhlo své investice do fosilních paliv
? čeští evangelíci vydali i prohlášení ke stavu klimatu a investiční kodex (padla zde i otázka, proč jsou v tomto směru evangelící "progresivnější" než katolíci – byla vyslovena hypotéza, že to může být i tím, že evangelící mají farářky-ženy (nechci se zde ale pouštět do genderových debat);
? i na církevním poli záleží ale také pouze na lidech a jejich „citlivosti“ a ochotě aktivně řešit téma encykliky
? jaké kroky může chebská farnost realizovat? - resp. jak začít?
? jako všude jinde to bez lidí, analýzy současné situace a plánu půjde velmi těžko;
? kapacit je málo, ale každý krok se počítá - např. tedy: mluvit, informovat, spolupracovat, poskytnout prostor, neudělat (ve smyslu zdržet se špatných kroků), využít příležitost, apelovat ve vyšších patrech
? možnost zapojení do certifikace farností¨skrze Českou křesťanskou enviromentální síť;
?velkou výzvou je management hospodaření na farních pozemcích;
?řešila se i otázka prodat/neprodat část pozemků – z publika zazněla ale několikrát jasná odpověď – neprodávat! Půda je dar a církev z hlediska vlastnictví půdy v ČR má nemalý vliv, jak ovlivnit stav naší krajiny. Záleží však také na velikosti a rozdrobenosti pozemků.
autor: Zdeňka Brožová